JAK UV ZAŘENÍ OVLIVŇUJE NAŠI PLEŤ
Co je vlastně UV záření a proč se máme chránit?
UV záření, neboli ultrafialové záření, je forma elektromagnetického záření, která pochází zejména ze slunečního světla. Toto záření má různé účinky na lidskou pleť, ačkoli některé z nich mohou být prospěšné, většina z nich je škodlivá. UV záření se dělí do tří typů: UVA, UVB a UVC, přičemž UVA a UVB mají největší vliv na pleť. Ozonová vrstva, která je součástí atmosféry, je nezbytná jako ochrana zemského povrchu před negativními vlivy slunečního záření.
UVC záření má nejkratší vlnovou délku (100-280 nm) a je nejnebezpečnější. Naštěstí je toto záření zcela absorbováno ozónovou vrstvou atmosféry a na zemský povrch prakticky nedopadá. Pokud nějakým způsobem přes ozonovou vrstvu projde je zachyceno volným kyslíkem v atmosféře.
UVB záření tvoří přibližně 5% UV záření, které dopadá na zemský povrch. UVB má kratší vlnovou délku (280-320 nm) a je hlavním faktorem způsobujícím opálení a spálení od slunce. Záření UV-B je pohlcováno téměř výhradně stratosférickým ozonem. S jeho úbytkem ve stratosféře dopadá na zemský povrch úměrně
vyšší množství tohoto záření.
Zásadní důležitost stratosférického ozonu pro život na Zemi proto spočívá v jeho schopnosti pohlcovat nebezpečné sluneční ultrafialové záření typu UV-B. Mezi největší rizika pro zdraví člověka patří zvýšení výskytu nádorových onemocnění kůže (poškozuje DNA v buňkách), narušení imunitního systému (může narušit lokální imunitní reakce kůže, což zvyšuje náchylnost k infekcím a snižuje schopnost pleti se regenerovat) a v neposlední řadě také poškození zraku. Toto záření také stimuluje tvorbu melaninu a způsobuje ,,opálení,,. Způsobuje také vznik pigmentových skvrn. Toto záření neproniká přes sklo.
UVB záření je také zodpovědné za tvorbu vitaminu D, který je důležitý pro stavbu kostí, stimuluje imunitní systém a pomáhá zvyšovat tělesnou výkonnost.
UVB záření je z pohledu zdraví mnohem škodlivější, než UVA. V létě většina lidí šahá po opalovacích krémech, protože se nechce ,,spálit,,, tím pádem má na mysli hlavně ochranu proti UVB.
V našich zeměpisných šířkách dopadá v létě asi 3x více UVA záření než v zimě. UVB je v létě asi 10x více než v zimě. Téměř 50% celkového denního dopadu UVB záření na zemský povrch dopadá mezi 11.00-13:00 v zimě, nebo mezi 12:00-14:00 v létě.
Také vyšší nadmořská výška způsobuje, že atmosféra dokáže odfiltrovat menší množství záření. Ve výšce 2000 m.n.m. je intenzita asi o 20% vyšší než v nulové výšce.
V zimě, na lýžích, ve vyšších nadmořských výškách je riziko spálení kůže úplně nejvyšší. UV záření na vás dopadá zhora i z dola (až 90% záření se o sněhu odrazí zpět).
Co dělá UVB v naši pleti?
Pokud na naši pleť dopadá UVB záření, aktivují se v spodní vrstvě pokožky melanocyty (buňky, které produkují melanin) a ty obarvují buňky kůže na tmavší barvu. Kožní barvivo melanin dokáže pohltit až 70% veškerého záření dopadajícího na pokožku, zároveň svoji barvou způsobuje efekt opálení. Kolik melaninu naše kůže vyprodukuje je u každého jedince jiné. Záleží jaký jsme tzv. fototyp. U každého fototypu dochází u překročení kapacity melaninu k poškození kůže. Spálení kůže není způsobeno horkem, ale v podstatě neionizujícím záření, které poškozuje DNA našich buněk - kůže na takové poškození reaguje nejen tvorbou dalšího melaninu, ale i další látek, které mají buňky buď opravit nebo odstranit. Aktivují se zánětlivé procesy a krevní cévy prosakují do vrchních vrstev kůže, to potom způsobuje zarudnutí a pocity horka. Usmrcené buňky se potom hromadí na povrchu kůže jako malinké puchýřky (které ani nemusí být viditelné) a potom se odlupují (jak známe jako loupání kůže po opalovaní). Pokud má buňka poškozenou DNA, ale nedojde k jejímu odstranění, může dojít k nekontrolovanému dělení buňky a tvorby kožních nádorů.
Jaký jste FOTOTYP?
FOTOTYP I: Pokožka obsahuje málo melanocytů, snadno se spálí, červená, neopaluje se do hněda. V létě v poledne vydrží asi 5-10 minut na slunci než se spálí.
FOTOTYP II: Pokožka se také snadno spálí, ale potom hnědne. V létě v poledne vydrží asi 10-20 minut na slunci než se spálí.
FOTOPYP III: Pokožka se nespálí snadno a rychle hnědne. V létě v poledne vydrží asi 20-30 minut na slunci než se spálí.
FOTOTYP IV: Pokožka se téměř nespálí, je stále hnědá. V létě v poledne vydrží asi 30-40 minut na slunci než se spálí.
FOTOTYP V: Pokožka má černou barvu a velmi mnoho melaninu. V létě v poledne vydrží i déle než 60 minut na slunci než se spálí.
UVA záření tvoří přibližně 95% UV záření, které dosáhne povrchu Země, Toto záření má delší vlnovou délku (320-400 nm) a proniká hlouběji do kůže, způsobuje tzv. FOTOSTÁRNUTÍ KŮŽE. Poškozuje kolagen a elastin, což vede k vráskám a ztrátě elasticity. Vyvolává tvorbu volných radikálů, což způsobuje oxidační stres a poškození buněk. Toto záření proniká přes sklo, takže má vliv na pokožku i když nechodíme ven.
Naše pleť stárne 2 způsoby.
1. Způsob: Genetické stárnutí, které máme dáno a nic s ním neuděláme. Tvoří asi 20% veškerého viditelného stárnutí na pleti.
2. Způsob: Stárnutí z prostředí, které může asi za 80% veškerého stárnutí viditelného na naší pleti. Dobrá zpráva je, že těchto 80 % můžeme ovlivnit. Až 90% veškerého stárnutí z prostředí způsobuje právě UVA záření!! Zbylých 10% zbývá na volné radikály. Takže to nejlepší a nejúčinnější, co můžete dělat, je používat DENNĚ ochranu pleti pomocí opalovacích přípravků na obličej či dekolt. (Více o nich v dalším článku)
Pleť, která předčasně zestárla vlivem slunečního záření je ztluštělá, zhrubělá, tužší na pohmat a často má pigmentace. Dochází k poškození elastinových a kolagenových vláken, uvolňuje se spojení mezi dermis a epidermis. Na pleti se objevují četné vrásky, hlubší rýhy a záhyby, stařecké skvrny a ztráta tónu pleti. Takto poškozená pleť má i nažloutlý nádech. Mezi poškození sluncem patří také pavoučkovité krevní névy neboli telangiektázie (pokraskané žilky většího rozsahu).
Vystavení UV záření nevede k náhlému rychlému stárnutí kůže. Účinky se spíše v průběhu času kumulují a člověk si jednoho dne po pohledu do zrcadla uvědomí, že jeho pleť vypadá a působí méně mladistvě než dříve.
Vliv UVA záření můžete vidět na této fotografii - Pan Bill McElligott, 69 let, řidič kamionu. Celých 28 let jezdil jako řidič trasy, kde mu často na levou tvář svítilo slunce, škodlivé UVA paprsky prostupovaly přes sklo auta. Levá tvář tohoto muže vypadá o 20 let starší než pravá. Jedná se o extrémní případ, ale i toto slunce dokáže.
Mezi další faktory ovlivňují předčasné stárnutí pleti patří:
- Kouření: Když kouříte, toxiny (hlavně volné radikály) mění buňky ve vašem těle. Tyto toxiny rozkládají kolagenová a elastická vlákna ve vaší pokožce, což vede k ochabování, vráskám a propadlému, vychrtlému obličeji.
- Nezdravá strava: Několik studií ukazuje, že strava s vysokým obsahem cukru nebo rafinovaných sacharidů může způsobit předčasné stárnutí. Na druhou stranu diety plné ovoce a zeleniny pomáhají předcházet předčasným změnám kůže.
- Alkohol: Pití příliš velkého množství alkoholu může časem dehydratovat a poškodit vaši pokožku, což vede ke známkám předčasného stárnutí.
- Špatný spánek: Studie ukazují, že nízká kvalita (nebo nedostatečný) spánek způsobuje rychlejší stárnutí buněk.
- Stres: Když jste ve stresu , váš mozek pumpuje kortizol, stresový hormon. Kortizol blokuje dvě látky, které udržují vaši pokožku hebkou a zářivou: syntézu kyseliny hyaluronové a kolagenu.
- Znečištěné prostředí: Pokud nebydlíte zrovna na horách, působí na Vaši pleť každý den spoustu škodlivých látek z výfukových plynů, prachu, .... - tomuto působení na pleť se říká poškození vlivem volných radikálů z prostředí.
CO SI Z ČLÁNKU ODNÉST:
Používejte denně SPF ochranu na obličej (jakou a jak ji používat v dalším článku). V létě nezapomeňte denně i na dekolt, pokud ho nosíte odhalený.
Pečujte správně o vaši pleť - správná péče má vliv nejen na stárnutí pleti, ale také na její hydrataci, hebkost, svěžest a ochranu proti vnějším vlivům.
Používejte denní krém s obsahem antioxidantů, které pohlcují volné radikály.